Den, který mi změnil život 2

24. října 2018 v 15:47 | Soňa K. Photography
Pokračování včerejšího článku Den, který mi změnil život 1.


 

Den, který mi změnil život 1

23. října 2018 v 11:40 | Soňa K. Photography |  Novinky
Začalo to už dávno. Byli jsme spolu krátce a už jsme se bavili o tom, kam bychom to chtěli v životě dotáhnout a jaké budou naše společné cíle. Jedním z nich byla svatba. Ano, rozhodli jsme se pro svazek manželský, jelikož plánujeme i rodinu, tak jsme ji chtěli mít kompletní. Ale nejdříve to vezmu od začátku. Předem vás varuji, že to bude nejspíše dlouhý článek na pokračování doplněný o spoustu krásných fotek.


Moje krásná domovina

16. srpna 2018 v 9:14 | Soňa K. Photography |  Příroda
Bydlet na Šumavě prostě stojí za to! Sice nebydlím přímo v srdci Šumavy, ale i tady na okraji je prostě nádherně. Máme tu krásnou krajinu a je čím se kochat. Poslední dny dost často jezdíme na výlety nebo něco podnikáme. Proč taky sedět doma na zadku, když můžeme objevovat naši úžasnou krajinu? Minulý týden jsme vyrazili na malý výlet přímo u města. Rozhodli jsme se, že se podíváme na zříceninu hradu Pajrek, protože jsem to příteli slibovala už rok, tak abychom se tam vůbec dostali. A on si alespoň mohl pak nalepit další turistickou vizitku do deníku.
Vyrazit na zříceninu hradu Pajrek se dá několika způsoby. Nejoblíbenější je desetikilometrový okruh. Turisté se tak dostanou i na Vodní nádrž Nýrsko a projdou se po nejbližším okolí. My nezvolili celou cestu, jelikož jsme měli málo času. Vyjeli jsme si proto autem o něco blíž ke zřícenině, dostali se i na místo, odkud byl nádherný výhled na přehradu. Užívali jsme si to. Cesta na Pajrek nebyla dlouhá a hlavně byla skvěle značená. Moc dobře jsem věděla, že jít po žluté značce bude výhra. Přímo u Pajreku je udělaná i vyhlídka na přehradu. Člověk ji má doslova jak na dlani. Je to už několik let, co jsem tam byla naposledy a dost mě překvapilo to, jak se to tam všechno upravilo, aby to bylo pohodlnější pro turisty. Co se týče samotné zříceniny, tak ta se vůbec nezměnila. Je stále stejná, možná chybí pár kamenů na obvodových zdech. Přes to je to stejně krásné místo a je velice navštěvované. Každý, kdo k nám přijede, se chce jít podívat právě na tuhle dominantu našeho města. Vřele tenhle výlet můžu doporučit.

(na fotografii je vidět Vodní nádrž Nýrsko a z levé strany kopec Prenet, Můstek, Pancíř a pak Špičák)

 


Tragický letecký den ve Strunkovicích nad Blanicí

12. srpna 2018 v 10:41 | Soňa K. Photography |  Ostatní
Byl to den jako každý jiný. Bylo krásně, svítilo sluníčko a my se rozhodli, že nebudeme sedět doma na prdeli a pojedeme se podívat na letecký den do Strunkovic nad Blanicí. Proč až tak daleko? Jelo se tam kvůli tomu, abychom viděli vrtulník W-3A Sokol a dva skvělé piloty RedBull Air Race - Šonka a Kopfsteina. Přeci jen, kdy bude další příležitost tyhle dva skvělé piloty vidět? Jenže to ještě nikdo netušil, jaká tragédie se odehraje.


Šumavský trip

7. srpna 2018 v 15:39 | Soňa K. Photography |  Příroda
V neděli jsem se snoubencem a svými rodiči vyjela na malý výlet po Šumavě. Šumava je nádherná a je tolik míst, která rozhodně stojí za to navštívit. Neměli jsme pořádně ani plán cesty, prostě jsme náhodně cestou vybírali místa, která bychom chtěli navštívit.
První zastávka byla v Sušici, kde jsme si došli pro turistické vizitky z míst, která jsme navštívili už dříve, ale zapomněli jsme si je vyzvednout. Následoval přesun malebnou krajinou na Kašperk. Dá se říct, že jsme jeli po stopách Policie Modrava. Nedošlo nám, že zrovna na Kašperku je v tu dobu pouť, proto všude byla spousta lidí a nebylo ani kde zaparkovat. Tak jsme si nechali Kašperk na jindy a jeli dál.
Další zastávka už byla úspěšná a to Čeňkova pila. Nádherné místo, kde se stéká Vydra s Křemelnou a tak vzniká Otava. Všude ve vodě na kamenech se nachází kamenné věžičky, které navozují krásný harmonický pohled. To místo se mi opravdu líbilo a je až s podivem, že jsem tam nebyla už dříve.


Když není foťák při ruce

31. července 2018 v 15:09 | Soňa K. Photography |  Příroda
Ne vždy mám u sebe foťák. Přeci jen, kdo by se chtěl každý den tahat s několika kilovou výbavou? Asi nikdo. Samozřejmě miluji, když si právě můžu vyhrát s foťákem, kde vím, že fotka bude dobré kvality a rozhodně nebude zmršená. Tedy rozpixelizovaná. Jenže to někdy vyjde tak, že se děje něco krásného a já nemám jak to zachytit. Naštěstí nosím vždy po ruce telefon. Nemá úplně nejdokonalejší foťák, ale poslední dobou se mi podařilo naučit se s aplikacemi na úpravu fotek v mobilu a tak se nemusím za fotky z něj stydět.
Příroda poslední dobou čaruje krásné západy slunce. Den před tím posekali pole a tak vznikla zajímavá fotka. Hra světel a stínů. Když jsem to viděla, neváhala jsem fotit jak to nejrychleji šlo. A výsledek? Takhle jsem opravdu dlouho nadšená z fotky z obyčejného mobilu nebyla. Krásně se to tam všechno vykreslilo.


Ještě jsem nadšená z jedné další fotky, kterou jsem vyfotila cestou autem v půlce července. Déšť smáčí nejen rozpálené silnice, ale i krajinu, která je z horka vyprahlá. Kapky ulpívaly na skle a mně se tak naskytl hezký pohled na přírodu, která se díky dešti zazelenala. No a co já? Zase jsem neměla při ruce foťák. Musel mi postačit obyčejný mobil. Přes nespočet nepovedených pokusů, jelikož silnice zrovna dvakrát rovná nebyla (silnice 3. třídy), se jeden povedl. Mobil krásně zaostřil na kapičky a v rozmazaném pozadí se vykreslila krajinka.


Dáváte přednost fotkám z mobilů, které jsou skladnější a vždy při ruce, nebo raději taháte svůj oblíbený foťák všude, kam jdete? Většinou foťák mám, jen pak jsou dny, kdy prostě na foťák si člověk ani nevzpomene a nezbývá nic jiného, než zachytit daný okamžik mobilem.
Pokud by vás zajímalo, jakým mobilem to focené bylo, tak vlastní Lenovo P1 Vibe PRO.

Zatmění měsíce

30. července 2018 v 13:20 | Soňa K. Photography |  Příroda
Hodně dlouho jsem tady nepsala a jsem si toho hodně vědoma, ale není čas nebo spíše chuť. Dlouho jsem ani nefotila, což je jeden z důvodů, proč to tady taky upadlo. Ale teď během prázdnin a pár dnů jsem zase s tím začala. Mám mnoho fotografií, které bych vám ráda ukázala, jen teď najít ten čas, kdy vydat články.
Prvním a nejaktuálněším tématem bylo zatmění měsíce. Bylo to nejdelší zatmění měsíce v tomto století. Další bude až za hodně dlouhou dobu. I já jsem se svým přítelem vyrazila ven, abych udělala nějaké hezké fotografie. Vybrali jsme si jeden kopec nedaleko našeho města. Jenže co se nestalo. Měsíc nikde. Mraky ho schovaly. Nevěděli jsme, kde je a kde ho hledat. Kochali jsme se tak bouřkou opodál, než jsme dostali informaci, že v našem městě vidět je. Což bylo opravdu k naštvání. Sjeli jsme níž, ale i tak jsme nic neviděli. Jen Mars. Bylo to zajímavé vidět to jen pouhým okem. Nedalo nám to a jeli jsme směrem k našemu bydlišti. Cestou jsme ho našli. Zastavili jsme pod Židovským hřbitovem, odkud byl nádherně vidět. A tak jsme se dočkali. Bylo to hodně takové strašidelné a magické zároveň, když jsme viděli onen hřbitov a nad ním rudý měsíc. Neměli jsme ani odvahu jít blíže k hřbitovu. Prostě se to nedalo. Tak jsme fotili od silnice a užívali si tu krásnou podívanou.
Kdo taky sledoval zatmění měsíce? A viděli jste ho?


Kam dál