Příroda

Moje krásná domovina

16. srpna 2018 v 9:14 | Soňa K. Photography
Bydlet na Šumavě prostě stojí za to! Sice nebydlím přímo v srdci Šumavy, ale i tady na okraji je prostě nádherně. Máme tu krásnou krajinu a je čím se kochat. Poslední dny dost často jezdíme na výlety nebo něco podnikáme. Proč taky sedět doma na zadku, když můžeme objevovat naši úžasnou krajinu? Minulý týden jsme vyrazili na malý výlet přímo u města. Rozhodli jsme se, že se podíváme na zříceninu hradu Pajrek, protože jsem to příteli slibovala už rok, tak abychom se tam vůbec dostali. A on si alespoň mohl pak nalepit další turistickou vizitku do deníku.
Vyrazit na zříceninu hradu Pajrek se dá několika způsoby. Nejoblíbenější je desetikilometrový okruh. Turisté se tak dostanou i na Vodní nádrž Nýrsko a projdou se po nejbližším okolí. My nezvolili celou cestu, jelikož jsme měli málo času. Vyjeli jsme si proto autem o něco blíž ke zřícenině, dostali se i na místo, odkud byl nádherný výhled na přehradu. Užívali jsme si to. Cesta na Pajrek nebyla dlouhá a hlavně byla skvěle značená. Moc dobře jsem věděla, že jít po žluté značce bude výhra. Přímo u Pajreku je udělaná i vyhlídka na přehradu. Člověk ji má doslova jak na dlani. Je to už několik let, co jsem tam byla naposledy a dost mě překvapilo to, jak se to tam všechno upravilo, aby to bylo pohodlnější pro turisty. Co se týče samotné zříceniny, tak ta se vůbec nezměnila. Je stále stejná, možná chybí pár kamenů na obvodových zdech. Přes to je to stejně krásné místo a je velice navštěvované. Každý, kdo k nám přijede, se chce jít podívat právě na tuhle dominantu našeho města. Vřele tenhle výlet můžu doporučit.

(na fotografii je vidět Vodní nádrž Nýrsko a z levé strany kopec Prenet, Můstek, Pancíř a pak Špičák)

Šumavský trip

7. srpna 2018 v 15:39 | Soňa K. Photography
V neděli jsem se snoubencem a svými rodiči vyjela na malý výlet po Šumavě. Šumava je nádherná a je tolik míst, která rozhodně stojí za to navštívit. Neměli jsme pořádně ani plán cesty, prostě jsme náhodně cestou vybírali místa, která bychom chtěli navštívit.
První zastávka byla v Sušici, kde jsme si došli pro turistické vizitky z míst, která jsme navštívili už dříve, ale zapomněli jsme si je vyzvednout. Následoval přesun malebnou krajinou na Kašperk. Dá se říct, že jsme jeli po stopách Policie Modrava. Nedošlo nám, že zrovna na Kašperku je v tu dobu pouť, proto všude byla spousta lidí a nebylo ani kde zaparkovat. Tak jsme si nechali Kašperk na jindy a jeli dál.
Další zastávka už byla úspěšná a to Čeňkova pila. Nádherné místo, kde se stéká Vydra s Křemelnou a tak vzniká Otava. Všude ve vodě na kamenech se nachází kamenné věžičky, které navozují krásný harmonický pohled. To místo se mi opravdu líbilo a je až s podivem, že jsem tam nebyla už dříve.

Když není foťák při ruce

31. července 2018 v 15:09 | Soňa K. Photography
Ne vždy mám u sebe foťák. Přeci jen, kdo by se chtěl každý den tahat s několika kilovou výbavou? Asi nikdo. Samozřejmě miluji, když si právě můžu vyhrát s foťákem, kde vím, že fotka bude dobré kvality a rozhodně nebude zmršená. Tedy rozpixelizovaná. Jenže to někdy vyjde tak, že se děje něco krásného a já nemám jak to zachytit. Naštěstí nosím vždy po ruce telefon. Nemá úplně nejdokonalejší foťák, ale poslední dobou se mi podařilo naučit se s aplikacemi na úpravu fotek v mobilu a tak se nemusím za fotky z něj stydět.
Příroda poslední dobou čaruje krásné západy slunce. Den před tím posekali pole a tak vznikla zajímavá fotka. Hra světel a stínů. Když jsem to viděla, neváhala jsem fotit jak to nejrychleji šlo. A výsledek? Takhle jsem opravdu dlouho nadšená z fotky z obyčejného mobilu nebyla. Krásně se to tam všechno vykreslilo.


Ještě jsem nadšená z jedné další fotky, kterou jsem vyfotila cestou autem v půlce července. Déšť smáčí nejen rozpálené silnice, ale i krajinu, která je z horka vyprahlá. Kapky ulpívaly na skle a mně se tak naskytl hezký pohled na přírodu, která se díky dešti zazelenala. No a co já? Zase jsem neměla při ruce foťák. Musel mi postačit obyčejný mobil. Přes nespočet nepovedených pokusů, jelikož silnice zrovna dvakrát rovná nebyla (silnice 3. třídy), se jeden povedl. Mobil krásně zaostřil na kapičky a v rozmazaném pozadí se vykreslila krajinka.


Dáváte přednost fotkám z mobilů, které jsou skladnější a vždy při ruce, nebo raději taháte svůj oblíbený foťák všude, kam jdete? Většinou foťák mám, jen pak jsou dny, kdy prostě na foťák si člověk ani nevzpomene a nezbývá nic jiného, než zachytit daný okamžik mobilem.
Pokud by vás zajímalo, jakým mobilem to focené bylo, tak vlastní Lenovo P1 Vibe PRO.

Zatmění měsíce

30. července 2018 v 13:20 | Soňa K. Photography
Hodně dlouho jsem tady nepsala a jsem si toho hodně vědoma, ale není čas nebo spíše chuť. Dlouho jsem ani nefotila, což je jeden z důvodů, proč to tady taky upadlo. Ale teď během prázdnin a pár dnů jsem zase s tím začala. Mám mnoho fotografií, které bych vám ráda ukázala, jen teď najít ten čas, kdy vydat články.
Prvním a nejaktuálněším tématem bylo zatmění měsíce. Bylo to nejdelší zatmění měsíce v tomto století. Další bude až za hodně dlouhou dobu. I já jsem se svým přítelem vyrazila ven, abych udělala nějaké hezké fotografie. Vybrali jsme si jeden kopec nedaleko našeho města. Jenže co se nestalo. Měsíc nikde. Mraky ho schovaly. Nevěděli jsme, kde je a kde ho hledat. Kochali jsme se tak bouřkou opodál, než jsme dostali informaci, že v našem městě vidět je. Což bylo opravdu k naštvání. Sjeli jsme níž, ale i tak jsme nic neviděli. Jen Mars. Bylo to zajímavé vidět to jen pouhým okem. Nedalo nám to a jeli jsme směrem k našemu bydlišti. Cestou jsme ho našli. Zastavili jsme pod Židovským hřbitovem, odkud byl nádherně vidět. A tak jsme se dočkali. Bylo to hodně takové strašidelné a magické zároveň, když jsme viděli onen hřbitov a nad ním rudý měsíc. Neměli jsme ani odvahu jít blíže k hřbitovu. Prostě se to nedalo. Tak jsme fotili od silnice a užívali si tu krásnou podívanou.
Kdo taky sledoval zatmění měsíce? A viděli jste ho?

V podzimním hávu

19. října 2017 v 14:48 | Soňa K. Photography
Příroda kolem nás vyměnila zelený kabátek za krásný barevný, kdy převažuje právě krásná žlutá barva. Listí na stromech pomalu nabírá nádech žluté a oranžové barvy, někde dokonce barvy červené, louky se přestávají zelenat jasnou barvou. Je tu konec léta a příroda se pomalu připravuje na svůj zimní spánek. Jenže právě tohle období je nádherné právě kvůli tolika barvám, kterými kopce hrají. Nemohla jsem si to ani já odpustit, abych nešla si vyfotit podzimní krajinku a jistě ještě několikrát půjdu. Vyrazila jsem kousek za moje město a nafotila krásnou přírodu, krásný pohled na Ostrý, kdy se kopce krásně vyjímají svou barevností. Miluji právě podzim pro tuhle hru barev.
Kdo máte taky tak rádi podzim právě pro tohle? Samozřejmě mám nejraději právě babí léto, které teď panuje a proto je to nejlepší doba na focení. On i ten sychravý podzim není špatný, ale tenhle je ze všech nejkrásnější. Tak se pokochejte krásnými šumavskými kopci.

Ticho lesa

26. září 2017 v 8:47 | Soňa K. Photography
Je po sedmé hodině ráno v neděli a my vyrazili autem na Prenet, který je nedaleko od Nýrska. Všude klid, žádný shon. Prostě klid. Vyjíždíme na Prenet lesem, kdy už nedočkavě vyhlížím, zda nenajdu nějakou tu houbu, kterou bych si mohla dát do košíku. Ale v té rychlosti nebylo nic, co bych mohla zahlédnout. Vyjeli jsme na vrchol, zaparkovali a jen jak jsme vystoupili, to ticho kolem nás bylo krásné. Pomalu padala mlha, bylo sice jen 6°C, ale to nám rozhodně nevzalo elán k tomu, abychom se vydali do lesa. Nasadila jsem si svůj batoh s technikou na záda, do ruky vzala košík a vyrazili jsme. Taková krásná raní procházka po lese, není vůbec nic špatného. Jen teda najít v lese nějaké ty houby je docela nadlidský úkol. Ale i tak se něco našlo a hlavně jsem si zafotila zase něco jiného, než jsem do teď fotila, protože fotím hlavně svatby a pak, když fotím takové obyčejné věci, baví mě to o to víc.
Cestou zpátky jsme se rozhodli cestou z auta zkusit taky ještě něco nasbírat. Čtenáři, divte se! Normálně cestou při silnici z Prenetu, kdy jsme projížděli jen pomocí setrvačnosti a gravitace lesem, nasbírali jsme hub víc než v tom lese, kde jsme chodili! Je to paradox, ale asi u těch cest je přeci jen větší vlhko a tak tam ty malé potvůrky rostou. Když jsme to viděli, jak to takhle bylo tam, jeli jsme ještě na Špičácké sedlo, odkud jsme stejným způsobem jeli směrem na Hamry. A světe div se, i podruhé se nám to vyplatilo a zadařilo se.
Výsledek? Půlka velkého koše se nám podařila nasbírat. Takže houby opravdu rostou, ale jen na určitých místech!

Když bouřka řádí přímo nad hlavou

12. září 2017 v 11:39 | Soňa K. Photography
Už je to dlouho, co jsem chtěla vyzkoušet nafotit pořádnou bouřku, ale pořádně jsem neměla na to potřebné věci a hlavně jsem ani nevěděla, jak na to, ale teď, už jsem zase o něco starší a hlavně chytřejší. Tak letos jsem se k tomu konečně dokopala a přez léto jsem se snažila lovit blesky všeho druhu. Samozřejmě mi to pořádně nešlo a nebo jsem u sebe neměla svou techniku a tak jsem nemohla fotit. Ale přeci jen jeden den se mi poštěstilo. Původně jsem chtěla bouřku fotit z jiného místa, ale stalo se to, že než jsme tam dojeli, bouřka nás obešla a šla jinou stranou. Tak jsme to zabalili, že na to kašleme a jeli na fotbalové hřiště do hospody, abychom vyřídili pár věcí. No a tam se stal osudný moment, kdy se mi podařilo prvně zachytit blesk! Ono není zrovna příjemnéstát se stativem z kovu mezi autem a kovovou boudou, která je hospodou. Nebylo to příjemné, když člověk vidí metat blesky přímo nad hlavou, ale i tak jsem to riskla a získala zajímavý snímek blesku s kapkami deště, které utkvěly na čočce objektivu.

Spring is coming

27. března 2017 v 22:23 | Soňa K. Photography
Dneska jsem zase vyrazila malinko do přírody a musím říct, že jsem rozhodně neprohloupila, když jsem tam vyrazila. Dneska počasí přálo, bylo krásně slunečno, teplo, tedy pokud nefoukal vítr. Prostě to už všude dejchá jarem, na které jsem se už tolik těšila. Nejspíše na jaro se moc netěší alergici a další, kteří ho nemusí, ale já se těším právě na to, až budu fotit kytičky a další jarní témata.
Dnes jsem vyrazila do Chudenína, že bych se podívala, zda tam někde nejsou kočičky (myslím ten strom, pro upřesnění xD), že bych mohla je zkusit vyfotit v západu slunce, že by to nemuselo vypadat špatně. Nakonec jsem vyjela o kousek víš nad Chudenín a tam se mi naskytl nádherný výhled na rybník, kopce a to úplně vzadu, tak je Hohen Bogen v Německu. Prostě nádherné barvy. Krásná jarní zelená barva na kopcích a krásné azurové nebe. Lahoda pro oči. Jak jsem ten výhled viděla, měla jsem hned jasno, že tohle musím zvěčnit. To jaro z té fotky na mě doslova dýchá. Jak na vás působí?
A s tím se pojí ještě jedna věc. Byla bych moc ráda, kdyby jste mi pomohli a podpořili právě tuto fotografii v jedné soutěži. Zapojila jsem se do soutěže na stránce Fotíme Šumavu. Byla bych moc ráda, kdyby jste mě tam podpořili, pokud se vám fotografie líbí. Vím, sama tohle žebrání nemám ráda, ale chci to jen zkusit, jestli by někdo tuhle fotografii tady taky ocenil. Pokud mě tedy chcete podpořit, stačí kliknout tady na fotografii a ono vás to hned přesměruje přesně na tu fotku na FB. Děkuji moc všem, kteří mě podpoří. Jsem vám velice vděčná.

Zářicí nebe

27. února 2017 v 14:19 | Soňa K. Photography
O víkendu, přesněji v sobotu, jsme se s přítelem rozhodli, že si uděláme fotografický den. Jelikož chtěl, abych ho naučila fotit, tak jsme to spojili všechno dohromady. Nejdříve jsme fotili masopust, který jsem fotila kvůli novinám, abych mohla napsat článek a pak jsme vyrazili do přírody. Tyto fotky z focení pak taky přidám.
K ečeru jsme chtěli ale fotit západ slunce. Přeci jen celý den bylo krásně a k večeru to bylo ještě snad krásnější. Přítel měl už vybrané místo, kam bychom mohli vyrazit, že tam bude krásný výhled. Jeli jsme na kopec za Týnec, odkud byl krásný výhled na zapadající slunce, do toho ještě byl krásně vidět onen Týnec, v dáli byly vidět věže na Hohenbogenu a pak ještě vysílač. Přijeli jsme tam o dost dřív, ale to bylo jen dobře, protože jsme si mohli vyzkoušet nejdříve nastavení fotoaparátů na nečisto a pak jsme mohli fotit konečně pořádně. Jediná nevýhoda byla, že tam docela dost profukovalo, takže nám byla po chvilce zima. Jen bylo štěstí, že jsme měli ještě náhradní bundy sebou a mohli se tak zabalit, abychom nepromrzli a neofoukli. Když se začalo víc sluníčko posouvat dolů k horizontu, začala naše doba na focení. A že to bylo skvělé! Musím říct, že jsem na to focení vyzkoušela všechny objektivy, které mám. Každý byl na něco jiný a dobrý a z každého vzešly jiné fotky.
Jistě teď budu dost přidávat fotky právě takto ze západů slunce, když bue krásně, protože mám spoustu míst, které chci se západem právě fotit.

Zima pomalu odchází a nastupuje jaro

15. února 2017 v 18:48 | Soňa K. Photography
Když tak koukám každý den, tak za oknem to už chvilkama vypadá, jak kdyby už bylo jaro, i když není takové teplo ještě, ale na sluníčku už je to příjemné. Předminulý víkend jsem vyrazila s přítelem na menší procházku s hafanem a když jsem viděla ty zbytky sněhu a jak svítí sluníčko a je krásně teplo, tak jsem si úplně říkala, jak si to jaro už chystá své žezlo, aby ho mohlo přebrat od zimy a mohlo chvilku taky vládnout. Fotky jsou ještě zimní, taková menší vzpomínka na to, jak bylo hezké mít na zimu sníh, i když už bych docela ráda krásné teplé jaro plné květů.

V západu slunce

18. ledna 2017 v 18:06 | Soňa K. Photography
Omlouvám se, že jsem sem delší dobu nic nepřidala, ale měla jsem problémy s pořítačem, do toho nebyl ani moc čas a taky jsem moc nebyla fotit, ale teď mám v plánu několik focení, takže doufám, že se všechno uskuteční a tak budu moci přidat spoustu dalších fotek. Pro dnešek mám připravené dvě fotografie, které jsou ze zamrzlé, spíše oschlé, přírody a západem slunce. Je zajímavé vidět usušené bodláčí a další podobné věci v tom sněhu a do toho v pozadí ten západ slunce. Bylo to hezké, jen ta zima a sníh v botách nebyl zrovna příjemný. To je tak, když někdo se na to pořádně nepřipraví. :D


Trocha zimy

24. prosince 2016 v 11:11 | Soňa K. Photography
Když se podívám ven, tak vidím jen bláto, trávu a to je všechno. A kde je sakra ten sníh? Chci aby na Vánoce byl alespoň malinký poprašek sněhu. Ta inverze, která panuje na obloze, nevypadá, že by měla nám trochu sněhu nadělit. Co bych opravdu za to dala, kdyby bylo trochu sněhu, tak jako to bylo před třemi dny? Fakt by to byla nádhera, ale takhle budou Vánoce zase na blátě, jako každý rok. To by se musel stát zázrak, aby teď najednou začalo chumelit a trochu ho napadlo, ale spíš to bude vypadat, že bude pršet, než sněžit. A tak jsem se rozhodla sem dát pár zimních fotek a tak zimní atmosféru trochu načerpat.

Pocukrováno

19. prosince 2016 v 17:47 | Soňa K. Photography
Včera sněžilo a tak se malinko celá příroda kolem zahalila do bílého pocukrovaného hábitu. Už si člověk začínal říkat, že konečně budou bílé Vánoce, ale příroda nám to nejspíše nedopřeje. I tak ještě dnes se dalo zachytit krásné pocukrované okolí. Cestou na nákupy se mi poštěstilo, že jsem mohla zastavit, vzít foťák a rozeběhnout se na louku, abych ten krásný okamžik mohla vyfotit. Nemohla jsem tomu odolat a dost bych si nadávala, kdybych to neudělala. Ale když vidím výsledek, jsem spokojená. Přesně tohle jsem chtěla zachytit. Slunce, které prostupuje skrze mraky a tak ozařuje část okolí a zbytek je ve stínu. Prostě pro mě tohle je nádhera a dokázala bych si tuhle fotku představit i na plátně.

Každý den má nový začátek

30. listopadu 2016 v 19:27 | Soňa K. Photography
Hned ráno, jakmile se začnou na nebi objevovat červánky, pokud není echt zataženo nebo mlha, začne zlatavý pupenec pomalu vykukovat za obzorem. Ptáčci rozezní svou píseň, i když teď v zimě moc nezpívají, když jsou všichni v teplých krajinách. Obloha začne zářit červenými, oranžovými a zlatými barvami. Začíná nový den a s ním i nový začátek, kdy každý může začít nově svůj život a nebo zůstat ve svých kolejích a nevybočovat. Já se teď snažím brát každý den jako nový začátek, něco nového mě čeká a já rozhodně nehodlám propásnout šanci, že mi něco uteče, tak jako dneska nádherný východ slunce. Ty barvy, které prozářily nebe, byly nádherné! Měla jsem štěstí, že jsem si s sebou vzala foťák a mohla je na něj zachytit. Pokud by někdo nevěděl, co je na poslední fotcem je to dominanta Klatov - tedy Černá věž a barokní jezuitský kostel.


Mrazivé ráno

28. listopadu 2016 v 21:14 | Soňa K. Photography
Dnešní ráno bylo extra mrazivé. Všude zmrzlá jinovatka, mlha zázračně žádná, což jsem se divila, ale dost jsem to uvítala, že nebyla, protože skrze mraky prokouklo i sluníčko, které jsem uvítala víc než dost. Mrazivé počasí a do toho vycházející sluníčko udělalo nádherné světlo. A že jsem to nemohla jen tak nechat. Znovu jsem si s sebou vzala foťák a hned, jakmile jsem mohla, tak jsem toho využila a chopila se příležitosti, která se vyplatila. Vůbec ani nesundavám Helioska z foťáku, takže další várka mrazivých fotek pochází tedy znovu ze skvělého skla, kterým teď ráda fotím a učím se. Doufám, že dnešní mrazivá várka se bude líbit.


Mrazivé tvoření

21. listopadu 2016 v 20:16 | Soňa K. Photography
Dnes ráno, když jsem se probudila, viděla jsem všude kolem jen mlhu. Typické listopadové ráno, kdy mlha halí krajinu do svého bílého hávu, vlhký vzduch, který je studený a na autech je námraza. Hned jsem věděla, že dnes si musím vzít s sebou foťák, abych si mohla zaexperimentovat s tím, co mlha a mrazík vytvořili za noc. Nádherně omrzlé lístky po obvodě, kdy to vypadalo, jako když vezmete skleničku se sektem a její okraj obalíte v cukru. Vše se krásně lesklo. Pavučinky, které se sem tam objevily, vypadaly jako perlové náhrdelníky. I bílé bobulky vypadaly jako vzácný drahokam. Taková rána jsou krásná, pokud si je člověk umí užívat svým pohledem. A jak jsem ráda, že dnes jsem si ten foťák vzala a tyhle krásy zachytila.


Příroda přes Helios

18. listopadu 2016 v 18:39 | Soňa K. Photography
Tak dneska jsem se konečně dočkala! Konečně jsem prvně vyrazila ven, abych si mohla zafotit tím úžasným kouskem, který mi přibyl do sbírky. Je pravda, že to není tak jednoduché, ale myslím si, že jsem si s tím dokázala poradit a pomalu si zvykám na to, jak s ním pracovat. Ještě to není perfektní, přeci jen jsem si byla trochu zacvakat do přírody a pohrát si s tím, co mi padne do oka. Teda doufala jsem, aby to nebylo nějaké smítko, ale nakonec se zdá, že ne. Jsou to moje první pokusy, hlavně nebylo ani takové světlo, které bych potřebovala, ale i tak jsem si s tím vyhrála a zkusila nafotit nějaké ty detaily přírody a vyzkoušet, co Heliosek umí. Hlavně ten jeho bokeh a rozmazání pozadí je nádherný.


Zamrzlý šumavský potůček

17. listopadu 2016 v 10:30 | Soňa K. Photography
O víkendu, kdy ještě byl sníh a mráz, byla jsem fotit v nádherné šumavské přírodě. Už předtím jsem sem dávala fotky zmrzlých kapiček, které jsem vyfotila. Tak k této sérii jsem vybrala i ty krásné fotky, které zachycují zamrzlý potůček v krásné šumavské krajině. Opravdu jen dosadit do snímků krásnou vílu a bylo by to dokonalé, ale tu jsem zrovna s sebou neměla a hlavně nevím, která modelka by byla ochotná v -3 °C být jen v šatičkách a bosá na mokrých kamenech od potůčku. Jestli jednou takovou najdu, tak budu ráda, pokud mě za to nezavraždí. :D


Kde lišky dávají dobrou noc...

1. listopadu 2016 v 20:38 | Soňa K. Photography
Dnes jsem byla s taťkou na jedné novostavbě, abych mu zase pomohla s pracemi. Jen dnes to bylo jiné, protože jsem si řekla, že si s sebou vezmu foťák a když bude chvilka volna, tak si zafotím. A musím říct, že jsem udělala dobře. Jeli jsme na místo, kde lišky opravdu musejí dávat dobrou noc. Místo na chatu a relaxaci je to výborné, hlavně ten nádherný výhled a to ticho, pokud není slyšet zbíječka. Na podzim se mi Šumava hodně líbí a tady je to vidět, jak je to krásná krajinka, hlavně barevná a různě kopcovitá. Už se tam zase na zítra těším a doufám, že nebude špatné počasí, abych si ten výhled mohla pořádně vychutnat.

Zalité zlatem

1. listopadu 2016 v 16:00 | Soňa K. Photography
Byla náhoda, že jsem si vzala foťák včera s sebou, když jsem jela na další sezení na pracovní úřad. Původně jsem chtěla udělat nějaké fotky s mlhou, což bych mohla, ale neměla jsem nějaké fajn místo, kde bych mohla něco nafotit. No a tak jsem si ho vzala pak ještě jednou a to bylo už nádherně. Hlavně ten západ slunce byl nádherný a proto jsem si zastavila na sjezdech do polí a fotila jsem, co se dalo. Ty fotky se mi líbí, jak mají nádhernou zlatavou teplou barvičku, člověk by skoro ani neřekl, že je už ráno dost mrazivo a i ty mlhy jsou opruz. Tohle mě opravdu potěšilo a doufám, že i vám to vnese teplo do duše.

Hrátky s mořem

28. října 2016 v 15:30 | Soňa K. Photography
Když jsem byla na Krétě, chtěla jsem si zkusit nějaké ty hrátky s mořem, kdy použiji delší čas, abych docílila toho, že bude moře rozmazané a bude vypadat mnohem líp, než když to bude klasická fotka. Bylo to pro mě těžké, protože tohle jsem nikdy nezkoušela a než jsem nastavila foťák, trvalo to. Pořád mi pak do toho nehrálo světlo tak, jak bych potřebovala, prootže přes den to bylo přepálený a pak k večeru to taky nebo nejlepší. Ten čas jsem prostě nemohla vychytat. Ale nakonec jsem vybrala 3 fotky, které vyšly nejlíp. Hned bych se tam zase vrátila a všechno to přefotila ještě trochu jinak, ale to možná až za rok někde jinde. :)

Budějovice a blízké okolí

27. října 2016 v 20:29 | Soňa K. Photography
V květnu jsem se dostala do starého pavilonu Budějovické nemocnice, který byl opuštěný, rozhodně se budete moci těšit i na nějaké ty urbexové fotky. Dostala jsem se až na střechu věžičky, která na budově je a když jsem viděla ten krásný výhled na část Budějovic a tu krajinu za městem, bylo to nádherné. Hlavně ty mraky, trocha toho sluníčka a řepkové pole. Člověk si hned řekne, jak by zase chtěl květen a mít před sebou celé léto. Hned bych to brala, jelikož zimu moc nemám ráda, teda jo, ale teplo je teplo. :D

Podzimní čarování

25. října 2016 v 21:54 | Soňa K. Photography
Podzim, nádherný to čas na focení, protože všechno je nádherně barevné od postupně žloutnoucího listí, když stromy odhazují svůj šat, mlhy brázdí krajiny a vytvářejí krajinu pro někoho strašidelnou, pro někoho plnou fantazie a snů. Příroda zajímavě čaruje a díky tomu se dají najít zajímavá místa. Mně se jedno takové podařilo najít. Je tomu rok, co tato fotka vznikla, ale nevím, proč jsem jí sem nedala. Je zvláštní tím, že polovina stromů je barevná a pomalu se zbavuje svého krásného žlutého listí a druhá polovina je stále krásně zelená, jak kdyby se sám čaroděj "Podzim" jich nedotkl. A nejvíc zajímavé je to, že přesně tyhle stromy takhle dělí železnice a za ní je vidět trochu mlha. Byl by hřích, kdybych tuhle fotku nepořídila, protože je dost zajímavá, jsou tam protiklady a je to taková malá zádaha.

Vzpomínky na rozkvetlou přírodu

19. září 2016 v 18:27 | Soňa K. Photography
Omlouvám se, že jsem tu delší dobu nebyla, ale nebyl čas a měla jsem trochu problémy a hlavně jsem byla i pryč. Ale teď jsem zpátky a budete se moci těšit na nové články a hlavně fotky! Hodlám se zase do všeho zapojit, jak bude potřeba, rozhodně to nechci zanedbat. Už mám připravené nějaké fotky na články, tak se budete moci těšit na spoustu toho.
Přes prádzniny jsem fotila, teda byly to hlavně hasičské soutěže, ale i tak jsem se snažila sem tam něco nafotit, i když to bylo slabší než loni.
Ale teď tedy k prvnímu článku po delší době. Projela jsem poslední články a zjistila jsem, že spoustu fotek jsem sem nedala a proto se vracím v tomhle ošklivém počasí ke krásným jarním dnům, kdy všechno kvetlo, včelky bzučely kolem a vše krásně vonělo. Tak jsem dělala pár experimentů a některé opravdu nádherně vyšly. Nebudu tedy déle zdržovat a pojďte nasát nádhernou krásu květů.

Květová jemnost

13. května 2016 v 21:10 | Soňa K. Photography
Je to nějakou dobu, co jsem tyhle fotky fotila. Přeci jen už stromy jsou převážně odkvetlé, ale když je teď tak ošklivo, řekla jsem si, že bude hezké sem přidat nějakou tu fotku právě rozkvetlých stromů. Ty kvítky vypadají tak jemně a krásně se na ně kouká. Vybrala jsem pár fotek, tak snad se zalíbí. A jako bonus jsem k tomu všemu přidala mojí druhou panorama fotku, na které jsem udělala i HDR úpravu, kdy jsem spojila 3 panorama fotky do sebe, aby z toho vzniklo to, co vzniklo.
A co se dál týče blogu, tak mám v plánu dost článků, ale nějak mi schází ten čas, ale dneska na chvilku posedím a něco ještě sepíšu a naplánuju. :)

 
 

Reklama